CO JE RAKOVINA VAJEČNÍKŮ
Nádory vaječníků a vejcovodů představují asi 15 % všech zhoubných nádorů u žen. Chování nádorů vaječníků a vzácných nádorů vejcovodů je velice podobné, proto jsou uváděny spolu, léčba těchto nádorů je identická.
Nádory vaječníků (neboli karcinomy ovaria, rakovina vaječníku) jsou rozděleny do dvou velkých skupin, na nádory epitelové (karcinomy) a nádory vycházející z jiných struktur vaječníků, tzv. neepitelové. Neepitelové nádory postihují obvykle ženy mladšího věku a mají velmi dobrou prognózu, tvoří cca 10 % všech nádorů vaječníků. Dále se budeme zabývat pouze nádory epitelovými – karcinomy ovaria.
PŘÍČINA VZNIKU NÁDORU VAJEČNÍKŮ
Příčina vzniku nádorů vaječníků není přesně známa, role se přisuzuje vlivu ženských pohlavních hormonů, estrogenů a jejich vlivem na dozrávání vajíčka – ovulaci. Proto užívání hormonální antikoncepce, které blokuje ovulaci, může vést ke snížení rizika nádorového bujení. Jsou známy i dědičné formy nádorů vaječníků. Tím jsou ohroženy nejvíce ženy s mutací genů BRCA-1 a BRCA-2, které mimo jiné spolupůsobí na vzniku karcinomu prsu. Tyto nádory postihují mladší ženy do 40 let věku. Vyšší výskyt rakoviny vaječníků je zaznamenán také u žen, které nemají děti či prodělaly první těhotenství před 20. či po 35. roku.
Obecně postihují zhoubné nádory vaječníků nejčastěji ženy ve věku mezi 50 a 75 lety. Rakovina dělohy a vaječníků spolu obvykle nesouvisejí.
PREVENCE RAKOVINY VAJEČNÍKŮ
Prevence vzniku nádorů vaječníků neexistuje. Základem prevence nejen proti rakovině vaječníků je aktivní pohyb a zdravá strava s vyváženým množstvím živin. Studie prokázaly, že částečně ochranné účinky může mít i strava bohatá na zeleninu.
Je prokázáno, že užívání hormonální perorální antikoncepce po dobu alespoň tří let snižuje riziko rakoviny vaječníků o 30–50 %. Zda je toto riziko sníženo i po ukončení užívání hormonální antikoncepce, není jasné. Obecně můžeme konstatovat, že částečnou ochranu zaručuje i těhotenství mezi 20. a 35. rokem a dostatečně dlouhé kojení (minimálně po dobu jednoho roku).
Nejdůležitější v rámci prevence rakoviny vaječníků jsou pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá perzistující cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měl být pravidelně kontrolován a eventuálně biopticky ověřen k vyloučení nádoru na vaječníku.
JAK SE POZNÁ RAKOVINA VAJEČNÍKŮ? PŘÍZNAKY RAKOVINY VAJEČNÍKŮ
PRVNÍ PŘÍZNAKY RAKOVINY VAJEČNÍKŮ
Jak se projevuje rakovina vaječníků v počátku? Nádor vaječníků nemusí mít zpočátku žádné projevy, a může tak uniknout i lékaři při běžné gynekologické prohlídce.
DALŠÍ PŘÍZNAKY RAKOVINY VAJEČNÍKŮ
Projevy nádorového onemocnění vaječníků a vejcovodů přicházejí bohužel pozdě a nejsou pro toto onemocnění příliš jednoznačné. Pacientky mívají pocit nepohody v břiše, jsou unavené, mají pocit plnosti, někdy se jim zvětšuje objem břicha. To může způsobovat buď sám rostoucí nádor, či jím zaviněná tekutina v dutině břišní. Nádor se také může projevit až metastázami v jiných orgánech, například dušností při postižení plic.
RAKOVINA VAJEČNÍKŮ V POSLEDNÍM STÁDIU
V dalším stadiu pozorujeme výraznější zvětšování objemu břicha při rychlém nárůstu tekutiny v břišní dutině, pocity tlaku v dutině břišní, pocit nevolnosti, nutkání ke zvracení a zvracení, dýchací obtíže, příznaky obstrukce močových cest, tlak na močový měchýř, časté nucení na močení, hluboká trombóza bez zjevné příčiny, patologické zhubnutí a silná celková sešlost.
PRŮBĚH NEMOCI A PROGNÓZA RAKOVINY VAJEČNÍKŮ
Základním znakem prognózy rakoviny vaječníků je rozsah onemocnění. Poté rozhoduje o úspěšnosti léčby typ nádoru, jeho agresivita či celkový stav nemocné. Nádory vaječníků se dělí do čtyř stádií. Stádia I a II tvoří nádory, které jsou lokalizovány v pánvi nemocných, stádia III a IV jsou pak již pokročilá. Časné nádory rozsahu I a II, mají dobrou prognózu, vyléčení je u nich pravidlem. 75% všech nádorů vaječníků je diagnostikováno ve stádiích III a IV, kdy je léčba výrazně náročnější a její výsledky nejsou dobré.
RAKOVINA VAJEČNÍKŮ A METASTÁZY
Často dochází také k rozšíření nádorových buněk mízními cestami a tvorbě metastáz v jiných částech těla. To výrazně zhoršuje prognózu a vyhlídky na přežití.
DÉLKA ŽIVOTA A PŘEŽITÍ S RAKOVINOU VAJEČNÍKŮ
Pouze 35 % žen má šanci, že bude v horizontu 5 let žít. Pokud je nemoc rozpoznána včas, množství žen, které mají šanci na vyléčení rakoviny vaječníků, roste až na 90 %.
LÉČBA RAKOVINY VAJEČNÍKŮ
Včasná diagnostika nádorového onemocnění vaječníků je obtížná a neexistuje žádný snadný test, kterým by se dala rozpoznat. Léčba nádorů vaječníků a vejcovodů je složitá a kombinovaná, zahrnuje chirurgickou operaci, chemoterapii, hormonální léčbu, ozáření, či různé kombinace těchto metod.
LÉČBA ZNOVU SE VRACEJÍCÍHO ONEMOCNĚNÍ
U vyšších stádií onemocnění (III a IV) a převážně, pokud se nepodařilo při operaci odstranit všechny části nádoru z dutiny břišní, se často nádorové onemocnění vaječníků objevuje znovu. Jestliže se onemocnění vrátí, nelze jej už ve většině případů vyléčit, moderní protinádorová léčba však umožňuje nemocným odstranit problémy s růstem nádoru a prodloužit přežití.
SLEDOVÁNÍ NEMOCNÝCH
Po úspěšném ukončení léčby bývá pacientka dále sledována na pravidelných kontrolách, v prvních 3 letech obvykle po 3 měsících. Dále se interval kontrol prodlužuje, nemocné jsou kontrolovány doživotně.
STRAVA PŘI RAKOVINĚ VAJEČNÍKŮ
I přes velký význam výživy není možné s jistotou říci, že by nějaká speciální dieta mohla (či nemohla) vyléčit nádorové onemocnění nebo zabránit jeho postupu. Správná skladba stravy však může být nezbytná pro úspěšné dokončení celé onkologické léčby. Špatný stav výživy zhoršuje celkovou prognózu nemocného na úspěšnou léčbu, a proto je nejlepší kombinací současná protinádorová léčba spolu se správnou podporou výživy, zaměřenou na zabránění zhubnutí a udržení stavu výživy. Jestliže nádorové onemocnění vzniklo, dochází často už na začátku onemocnění k poklesu příjmu a nedostatečnému využití živin. Déletrvajícím nedostatečným příjmem stravy vzniká celkově špatný stav výživy. U onkologických pacientů je jedním z důležitých úkolů nutriční podpory včas zajistit udržení pravidelného příjmu živin podporou celé rodiny nemocného. Pacienti, kteří jsou v dobrém stavu výživy a udrží příjem stravy v průběhu onkologické léčby, se lépe vyrovnávají s vedlejšími účinky léčby, jsou odolnější proti infekcím i jiným komplikacím, častěji se u nich nemusí přerušovat protinádorová léčba, jsou snáze schopni znovu vystavět tkáně poškozené protinádorovou léčbou, jsou fyzicky silnější a sami se celkově cítí lépe. Z tohoto důvodu je u onkologických pacientů obvykle na prvním místě potřeba upravit stravu tak, aby bylo zabráněno ztrátě hmotnosti a předcházelo se tím oslabení organizmu.
Příjem potravy není jen příjmem živin, ale je a měl by být i zdrojem potěšení a posílením kontaktu mezi lidmi plní i určitou společenskou funkci. Proto bychom se měli snažit o přirozený způsob výživy. V případě vážnějších déletrvajících nebo opakovaných potíží, kdy se rozvíjí porucha výživy, je nutné pacientovi doporučit některou z forem umělé klinické výživy.
Cílem dietního poradenství, poskytovaného pacientům s nádorovým onemocněním, je nejen navýšit příjem výživově hodnotné stravy ale i navýšit pestrost stravy tak, aby byl zajištěn příjem všech důležitých živin. Aby toho bylo možné dosáhnout je potřeba léčba příznaků choroby, které snižují příjem potravy, zrušení dietních omezení, která nejsou nezbytná, plnění přání nemocného, týkajících se chuti a způsobu stravování, důkladná péčí o dutinu ústní, nabízení lákavých jídel, podávání jídla v příjemném prostředí, spoluprací pacienta s dietologem a lékařem. Nemocného je také dobré nevystavovat příliš intenzivním pachům jídla při jeho přípravě i servírování, nepodávat mu oblíbená jídla v době léčby cytostatiky a ozařování, ani v době nevolnosti, aby se zabránilo vypěstování nechuti k těmto jídlům.
Dietní rada obvykle vede ke zvýšenému příjmu energeticky bohatších surovin, které v malém objemu dostávají pacientům dostatek živin. V dietním plánu bývají zařazeny potraviny s vyšším obsahem tuku, který představuje koncentrovanou energii, nebo potravin s koncentrovanými cukry. Současně je však třeba zajistit i zvýšený příjem bílkovin. Výživově hodnotná strava musí zahrnovat i dostatek minerálů, vitaminů a stopových prvků, aby byla podporována imunita či byly využity další ochranné vlastnosti těchto složek stravy, především antioxidační schopnost. Antioxidanty zabraňují poškození tkání a buněk v našem těle reaktivními formami kyslíku. U onkologických pacientů vznikají reaktivní formy kyslíku při chemoterapii ale i při infekcích. Nemocný s nedostatečnou zásobou vitaminů se reaktivnímu kyslíku špatně brání, díky čemuž může docházet k poškození tkání a buněk. Přesná skladba a dávka vitamínů pro onkologické pacienty zatím není stanovena.
Pro pacienty s nedobrou skladbou stravy jsou velmi důležité i výživové doplňky. Na dnešním trhu jsou k dispozici různé formy (tekuté, práškové) kompletních směsi všech potřebných živin určené k přijímání ústy. Jejich složení zahrnuje základní složky stravy (bílkoviny, tuky, cukry), ale i vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Tyto přípravky jsou alternativou pro nemocné, u nichž je obtížné udržení váhy i přes dietní poradenství.
Sponzoři a partneři
