CO JSOU NÁDORY MOZKU
Nádory mozku a míchy jsou dosti rozmanitou skupinou onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku - toto označení však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle). Dále bude text převážně o primárních nádorech mozku.
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny – děti do 5 let a dospělí po 50. roku. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je tzv. gliom, se zastoupením více než 50 % ze všech druhů nádorů CNS. Gliom vzniká z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou např. glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy - rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá operační odstranění kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytuje v mladších věkových skupinách (20-40 let).
Vysoce agresivní gliomy – mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní, vycházející z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roku věku. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží. Dále se častěji setkáváme nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, jež jsou většinou benigní. Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10-15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vyskytovat jak v dětském, tak dospělém věku. Projevují poruchami hormonálních funkcí a/nebo poruchami zraku. Nádory vyskytující se většinou v dětském věku jsou meduloblastomy a ependymomy, které se mohou šířit mozkomíšním mokem.
PREVENCE NÁDORU MOZKU
Určení prevence nádorových onemocnění mozku je velmi obtížné, neboť jejich příčiny a rizikové faktory nejsou přesně známé. Může jít o následek dlouhodobého působení vyšších dávek radiace na mozkovou tkáň a určitou roli pravděpodobně hraje i dědičnost.
Obecně je doporučováno vyvarovat se kouření. Při jakýchkoliv neustupujících neurologických potížích je nutné vyšetření neurologem.
JAK SE POZNÁ NÁDOR MOZKU? PŘÍZNAKY NÁDORŮ MOZKU
Záleží na několika faktorech (převážně lokalizace nádoru, jeho typ a rychlost jeho růstu), jaké příznaky mohou nádory mozku vyvolávat. Obecně se mohou nádory mozku projevit jakýmkoliv neurologickým deficitem v závislosti na útlaku okolních struktur. Pokročilé nádory způsobují otok mozku s těžkým neurologickým postižením.
PRVNÍ PŘÍZNAKY NÁDORŮ MOZKU
Příznaky nádoru na mozku v začátku mohou být porucha hybnosti končetin, brnění končetin, epileptické záchvaty, závratě, bolesti hlavy.
U nízce maligních, pomalu rostoucích nádorů, bývá často prvním příznakem epileptický záchvat. Lehčí forma záchvatu se může projevit záškuby některých končetin nebo jako stav krátkodobé nepřítomnosti. Pokud je záchvat většího rozsahu, může být provázen poruchou vědomí, záškuby všech končetin, pomočením a silným stiskem čelistí s rizikem pokousání jazyka. Záchvat většinou sám povolí.
DALŠÍ PŘÍZNAKY NÁDORŮ MOZKU
K dalším častým příznakům patří tzv. ložiskové příznaky (výpadky funkcí určitých částí mozku, které jsou utlačeny nebo poškozeny nádorem) – nádor v blízkosti pohybového centra může způsobit různě intenzivní poruchy hybnosti. Podobně může být porušeno centrum řeči, sluchu, zraku atd. Pokud je nádor v oblasti čelních mozkových laloků, pak dochází často k poruše chování, tzv. prefrontální syndrom. Časté bývají i poruchy paměti.
K dalším velmi častým příznakům patří tzv. syndrom nitrolební hypertenze – soubor potíží jako jsou silné bolesti hlavy, mlhavé nebo dvojité vidění, poruchy vědomí od spavosti až po bezvědomí. Rychlý rozvoj nitrolebního tlaku vídáme často u vysoce agresivních nádorů jako např. glioblastoma multiforme. Dalším příznakem mohou být poruchy cítivosti či obrna hlavových nervů.
NÁDORY MOZKU V POSLEDNÍM STÁDIU
V posledním stadiu jsou výše zmíněné příznaky již velmi zhoršené a nemocný se neobejde bez trvalé lékařské péče.
PRŮBĚH NEMOCI A PROGNÓZA NÁDORŮ MOZKU
Nádorové onemocnění mozku představuje pro pacienta i jeho okolí závažný problém. Nelze vždy předpovědět, jak bude léčba úspěšná a jestli se podaří vrátit pacienta do normálního života. Životní perspektiva pacientů s nádory mozku závisí na mnoha faktorech. Jedním z nejzásadnějších faktorů je histologický typ nádoru, možnost jeho radikálního odstranění operační cestou nebo zářením, citlivost k chemoterapii. Jsou nádory, které jsou dnešními metodami léčitelné a vyléčitelné. Na druhou stranu máme skupinu nádorů mozku, kde je i přes sebevětší snahu a pokroky v onkologii pravděpodobnost vyléčení malá. Léčbou ale můžeme prodloužit život nebo alespoň zmírnit příznaky.
NÁDORY MOZKU A METASTÁZY
Většina mozkových nádorů se rozrůstá do okolní tkáně a metastázuje do nervového systému.
DÉLKA ŽIVOTA A PŘEŽITÍ S NÁDOREM MOZKU
Většina nádorů mozku je maligních (zhoubných) s dobou přežití od 6 měsíců po 5 až 7 let. U Multiformního glioblastomu je doba přežití do 1 roku, protože může rychle proniknout do okolní tkáně a obsahuje buňky, které jsou velmi agresivní.
LÉČBA NÁDORŮ MOZKU
Mezi dnešní běžně používané léčebné metody patří operační výkon, ozařování, chemoterapie a symptomatická léčba. Ve fázi výzkumu a klinických studií se zkouší nové léky založené na nových principech blokády množení nádorových buněk – tzv. cílená biologická léčba.
PRŮBĚH NEMOCI PO PRIMÁRNÍ LÉČBĚ A LÉČBA RECIDIV NÁDORU
Pacient, který prodělal operaci a/nebo ozařování, eventuálně chemoterapii pro mozkový nádor zůstává nadále v péči lékařů. V tomto období bývá pravidelně klinicky vyšetřován, v určitých intervalech bývají prováděny zobrazovací metody (CT nebo MR), EEG, laboratorní odběry. V případě recidivy nádoru je v první řadě zvažována opětovná operace nebo doozáření. Pokud jsou možnosti chirurgie a ozařování vyčerpány, bývá při dobrém stavu pacienta zvažována chemoterapie.
LÉČBA PRŮVODNÍCH POTÍŽÍ
Pro snadnější pochopení je možné rozdělit průvodní potíže do dvou skupin. První souvisí s přítomností a růstem vlastního nádoru, druhá pak s vedlejšími účinky léčby. Léky na tyto průvodní potíže Vám předepíše váš onkolog, neurolog či praktický lékař.
STRAVA PŘI NÁDORECH MOZKU
I přes velký význam výživy není možné s jistotou říci, že by nějaká speciální dieta mohla (či nemohla) vyléčit nádorové onemocnění nebo zabránit jeho postupu. Správná skladba stravy však může být nezbytná pro úspěšné dokončení celé onkologické léčby. Špatný stav výživy zhoršuje celkovou prognózu nemocného na úspěšnou léčbu, a proto je nejlepší kombinací současná protinádorová léčba spolu se správnou podporou výživy, zaměřenou na zabránění zhubnutí a udržení stavu výživy. Jestliže nádorové onemocnění vzniklo, dochází často už na začátku onemocnění k poklesu příjmu a nedostatečnému využití živin. Déletrvajícím nedostatečným příjmem stravy vzniká celkově špatný stav výživy. U onkologických pacientů je jedním z důležitých úkolů nutriční podpory včas zajistit udržení pravidelného příjmu živin podporou celé rodiny nemocného. Pacienti, kteří jsou v dobrém stavu výživy a udrží příjem stravy v průběhu onkologické léčby, se lépe vyrovnávají s vedlejšími účinky léčby, jsou odolnější proti infekcím i jiným komplikacím, častěji se u nich nemusí přerušovat protinádorová léčba, jsou snáze schopni znovu vystavět tkáně poškozené protinádorovou léčbou, jsou fyzicky silnější a sami se celkově cítí lépe. Z tohoto důvodu je u onkologických pacientů obvykle na prvním místě potřeba upravit stravu tak, aby bylo zabráněno ztrátě hmotnosti a předcházelo se tím oslabení organizmu.
Příjem potravy není jen příjmem živin, ale je a měl by být i zdrojem potěšení a posílením kontaktu mezi lidmi plní i určitou společenskou funkci. Proto bychom se měli snažit o přirozený způsob výživy. V případě vážnějších déletrvajících nebo opakovaných potíží, kdy se rozvíjí porucha výživy, je nutné pacientovi doporučit některou z forem umělé klinické výživy.
Cílem dietního poradenství, poskytovaného pacientům s nádorovým onemocněním, je nejen navýšit příjem výživově hodnotné stravy ale i navýšit pestrost stravy tak, aby byl zajištěn příjem všech důležitých živin. Aby toho bylo možné dosáhnout je potřeba léčba příznaků choroby, které snižují příjem potravy, zrušení dietních omezení, která nejsou nezbytná, plnění přání nemocného, týkajících se chuti a způsobu stravování, důkladná péčí o dutinu ústní, nabízení lákavých jídel, podávání jídla v příjemném prostředí, spoluprací pacienta s dietologem a lékařem. Nemocného je také dobré nevystavovat příliš intenzivním pachům jídla při jeho přípravě i servírování, nepodávat mu oblíbená jídla v době léčby cytostatiky a ozařování, ani v době nevolnosti, aby se zabránilo vypěstování nechuti k těmto jídlům.
Dietní rada obvykle vede ke zvýšenému příjmu energeticky bohatších surovin, které v malém objemu dostávají pacientům dostatek živin. V dietním plánu bývají zařazeny potraviny s vyšším obsahem tuku, který představuje koncentrovanou energii, nebo potravin s koncentrovanými cukry. Současně je však třeba zajistit i zvýšený příjem bílkovin. Výživově hodnotná strava musí zahrnovat i dostatek minerálů, vitaminů a stopových prvků, aby byla podporována imunita či byly využity další ochranné vlastnosti těchto složek stravy, především antioxidační schopnost. Antioxidanty zabraňují poškození tkání a buněk v našem těle reaktivními formami kyslíku. U onkologických pacientů vznikají reaktivní formy kyslíku při chemoterapii ale i při infekcích. Nemocný s nedostatečnou zásobou vitaminů se reaktivnímu kyslíku špatně brání, díky čemuž může docházet k poškození tkání a buněk. Přesná skladba a dávka vitamínů pro onkologické pacienty zatím není stanovena.
Pro pacienty s nedobrou skladbou stravy jsou velmi důležité i výživové doplňky. Na dnešním trhu jsou k dispozici různé formy (tekuté, práškové) kompletních směsi všech potřebných živin určené k přijímání ústy. Jejich složení zahrnuje základní složky stravy (bílkoviny, tuky, cukry), ale i vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Tyto přípravky jsou alternativou pro nemocné, u nichž je obtížné udržení váhy i přes dietní poradenství.
Sponzoři a partneři
